VÍRA, BŮH, STVOŘENÍ...

ÚZKÁ A TRNITÁ CESTA K BOHU

Říká se, že široká cesta vede do záhuby, zatímco úzká a trnitá vede do Nebe. Proč je tomu tak? 

ODPOVĚĎ: 

Říká se ledacos, je však třeba hledat podstatu věci. Zkuste se zamyslet nad takovým tvrzením - nad jeho obsahem. Má tomu tak skutečně být? Nebo je tomu tak, protože...?! Lidi totiž nepřemýšlí a nehledají, jen bezmyšlenkovitě přebírají slyšená a naučená dogmata.

Přemýšlejte o symbolice. Jaká je to cesta, která je zarostlá trním, úzká, těžko se po ní jde? Přece každá, která není udržovaná, která je zanedbaná, po které skoro nikdo nechodí. To není tak, že taková má být cesta k Bohu. Takovou jsme si ji vytvořili, protože po ní nejdeme.

Cesta do světlých výšin byla vždy krásná, světlá a ušlechtilá, plná vůně, hudby, barev a květů. Taková přece má vést ke Světlu. To, že jsme na ni zapomněli, že po ní nekráčíme, jak máme, to je náš neomluvitelný problém. Už nás nezajímají zákony stvořitele, ale zajímají nás hmotné statky, užívání si bez zodpovědnosti. "Chléb a hry", jak praví latinské přísloví z dob úpadku říše Římské - to je dnes na prvním místě. A jak dopadl Řím v té době, je známo. Stejný úpadek je patrný i dnes.

Všechno, co se nepoužívá, zakrní, zaroste, stává se nefunkčním, nepřístupným... Nepoužíváme ducha, který má být tím, kdo řídí naše kroky. Předali jsme vládu rozumu a tím konzumu. Duch je však naše podstata, on je to naše svědomí. On je to naše pravé já, které má vládnout citem nad rozumem. Pak i cesta bude jasná a světlá. Jen málo je však těch, kteří našli tuto pravou cestu, znovu ji vyčistili a hrdě po ní kráčí. Neprodírají se žádným trním, sami si jej odstranili z nitra svého ducha. Nepotřebují lidské vůdce a hlasatele pravdy. K Bohu vede přímá cesta bez prostředníků. Slovu Pravdy rozumí stejně král, jako žebrák.

Trnitá, úzká a bolestivá cesta je tedy pro každého do té doby, než se zbaví svých závislostí a lpění na všem možném, co nemá skutečnou duchovní hodnotu, a co stejně zůstane a zanikne ve hmotě, společně s naším hmotným tělem. To, co zůstane a co si bereme do vyšších sfér, to má hodnotu o kterou bychom se především měli starat.

Probuďme tedy svého ducha, vytrhejme trní a odstraňme kameny z našeho nitra, ať můžeme kráčet svobodně a radostně. Tak to mělo a má znovu být na cestě do světlých výšin, zpět do našeho skutečného domova.

Cesta, po které se nechodí, která je zanedbaná. Je třeba ji dát do pořádku, probuzením ducha.
Cesta, po které se nechodí, která je zanedbaná. Je třeba ji dát do pořádku, probuzením ducha.
Radostná cesta ke Světlu, plná krásy a ušlechtilosti svobodného a živého ducha.
Radostná cesta ke Světlu, plná krásy a ušlechtilosti svobodného a živého ducha.

REAKCE NA FILM CHATRČ - výtah z filmu

Ten námět je celý velice dost dobře manipulativní. To že autor to založil především na emocích , nikoliv na Božím svědectví skrz Pravdu, to Slovo o to víc je svodem. Proč? A jak? Tak za prvé jen tím, že odsoudit zlo se nejenže musí, ať už jeho zdrojem bylo cokoli, ale i tím chráníme společnost! Vraždy, znásilnění a další Bůh sám soudí a to učí i nás, mít jeho rozlišení v autoritě Rozsuzovat! Tady se "bůh" jejich buch, ne ten můj, představuje za prvé jako někdo kdo netrestá zlé, a druhé závazné je, bůh v trojici! Bůh nemá k sobě rovného! Jen jenom jeden! Jahwe. A má Syna, jediného svého druhu, jediný zplozený z podstaty Otce!

Další?!...Film až tak nenabádá k přímému Pokání, jít ke Kristu a činit pokání! Mnoho co v tom filmu je zavádějící. Máme mít emoce, ale taktéž i Rozumět Božímu Slovu v moudrosti ze Shora! Ne jen emoce! Srdce je zrádné, nepřítel pokud se člověk neučí Rozsuzovat skrz Krista.

- podobné reakce byly od několika lidí

ODPOVĚĎ:

Každý má nějaký názor, ten Váš můžu samozřejmě respektovat, ale mám taky svůj a ten se od Vašeho dost odlišuje. Nejde o jednotlivosti filmu, které mohou být ne vždy zrovna ideální, ale o celkovou podstatu. Nemusím se vším souhlasit, ale taky neodsuzuji.

Manipulativní může být téměř cokoliv. Manipulativní je i Váš komentář, neboť vychází z církevních dogmat, které jsou samy neméně manipulativní.

Co je to Boží svědectví skrz Pravdu? Vy to víte? Vy znáte Pravdu? Domnívám se, že nikoliv a vyplývá to zcela jednoznačně z Vašeho textu.

Nikdo z nás není Soudce a nemá právo soudit druhé, navíc mnohdy nedokážeme ani rozpoznat skutečné zlo od dobra. Samozřejmě, že máme zasáhnout tam kde dochází k takovým excesům, které popisujete (vražda, znásilnění atd.). Máme zasáhnout, jsme-li u toho, vidíme co se děje a jsme-li toho schopni. Pak máme použít téměř všechny možné prostředky, jak tomu zabránit. Nemáme však sebemenší právo soudit. Tím bychom se stavěli nad Boha. Ani Bůh sám totiž nesoudí a netrestá. Stejně tak neodpouští podle libosti, jako hodný tatíček. To je zcela naivní a hloupé dogma a nepochopení Jeho neomylných zákonů ve stvoření. Na počátku všeho dění ve stvoření, byly Stvořitelem do něj vloženy bezchybné a neomylné zákony, podle kterých se vše řídí. Ony řídí celé stvoření a přináší "odměnu", či "trest" ve zpětném působení každému člověku. Bůh (Stvořitel) stojí mimo své dílo (Stvoření) a nepotřebuje do něho jakkoliv zasahovat a měnit zákony podle libosti, či představ člověka. Tím by zpochybnil sám sebe, a to je nemožné. Z Dokonalosti vzejde jen dokonalost a nedokonalost je vyloučena. Ano, máme porozumět Božímu Slovu a pochopit zákonitosti stvoření. Pokud to totiž neuděláme, nevíme, co je dobré a co zlé, co je ku prospěchu a co ne, odkud vycházíme a kam máme jít. Jsme tak vláčeni životem a podléháme různým dogmatům, které všemožné církve, hnutí, sekty (a že jich je), zneužívají.

Jít ke Kristu a činit pokání je určitě správné. Abych to ovšem mohl učinit, musím vědět jak, což ovšem zase vychází z poznání neomylných zákonů. Srdce není zrádné. Zrádný je rozum, pokud se staví nad ducha a nenaslouchá mu.

To je můj názor, který vychází z mého dosavadního vědění.

Přeju hezké dny plné tvoření a poznávání. :-)