VĚDĚNÍ

01.07.2020

To, co ducha unavuje není nikdy to pravé. Pravda občerstvuje a Světlo oživuje!

Kdo z prostých lidí má chápat učené věty a cizí výrazy? Což je onen svět jen pro duchovědce?

Mluví se přitom o Bohu! Má se snad zřídit vysoká škola, na které by se získávaly teprve schopnosti k poznávání pojmu Božství? Kam se žene tato dychtivost, která má většinou kořeny jen ve ctižádosti?

Čtenáři i posluchači potácejí se z místa na místo jako opilí, nejistí, v sobě nesvobodní, jednostranní, protože byli svedeni z jednoduché cesty.

Vzhlédněte, vážně hledající! Cesta k Nejvyššímu otvírá se před každým člověkem! Učenost není branou, která k ní vede!

Volil Ježíš Kristus, tento veliký vzor na pravé cestě ke Světlu své učedníky mezi učenými farizeji? Mezi zákoníky? Vybral je z jednoduchosti a prostoty, protože oni mohli bojovat proti tomu hroznému omylu, že cestě ke Světlu je nutné se pracně učit. A že musí být těžká.

Tato myšlenka je největším nepřítelem člověka. Je to lež!

Proto pryč ode všeho vědátorství tam, kde jde o nejsvětější v člověku. To musí být plně pochopeno! Zde zanechte vědátorství, protože věda jako výtvor lidského mozku je dílo kusé a kusým dílem musí i zůstat.

Uvažte, jak by mohla pracně naučená věda vést k Bohu?  

Co je vůbec vědění? Vědění je to, co může pochopit mozek. Ale jak úzce je omezena chápavost mozku, který zůstává pevně vázán na čas a prostor! Již věčnost a smysl pro nekonečnost nedovede lidský mozek pochopit. Tedy právě to, co je nerozlučně spojeno s Božstvím. Mlčky stojí mozek před onou nepochopitelnou silou, která proudí vším, co existuje a ze které sám čerpá své působení. Je to síla, kterou všichni pociťují každým dnem, v každé hodině a v každém okamžiku jako něco samozřejmého. I věda vždy uznávala její existenci. Člověk se však marně snaží ji pochopit a obsáhnout mozkem, tedy věděním a rozumem.

Kdo má v sobě pevnou vůli k dobru a snaží se dodat svým myšlenkám čistotu, ten již našel cestu k Nejvyššímu! Tomu bude pak vše ostatní přidáno. K tomu není třeba ani knih, ani námahy ducha, ani cvičení v pokání a osamocení. Uzdraví se na těle i na duši a osvobodí se ode všeho tlaku chorobného hloubání, protože každá přepjatost škodí. Máte být lidmi, a ne květinami ve skleníku, které následkem jednostranného pěstění podlehnou prvnímu závanu větru!

Probuďte se! Rozhlédněte se! Naslouchejte v sobě! Jen to dovede otevřít cestu!

Výtah z díla VE SVĚTLE PRAVDY - 1. Co hledáte?