BYLA JEDNOU JEDNA HOLUBICE

31.05.2020

Byla jednou jedna holubice, byla krásná milá, však narodila se ve světě vran a její rodiče holubi už dávno zemřeli. Zpočátku chtěla být milá ke všem vranám, ale ty jí její dobrotu vraceli nenávistí, arogancí a byly na ní zlé. Potom se již nedokázala vyvarovat lží, zlosti a nenávisti.

Jednou se dostala z vraního světa mezi holuby. Všichni holubi byli milí a vstřícní, ale ona měla v paměti učení vran, jenž slova jako láska, přátelství a soucit, neznaly. Tak všem holubům nadávala a nesnášela je za vše možné. Až se jednoho dne stalo, že jí zčernalo peří, zobák, nohy a stala se z ní vrána.

Při poznávání Pravdy tě křesťané možná ukřižují, vyznavači východních nauk zavrhnou, další nazvou člověkem na scestí. Nedbej na to, jdi svou cestou hledání věčné Pravdy. Světlo ti cestu ukáže, bude tě provázet a nikdy tě neopustí.

Nicotné jsou slabosti druhých oproti našim vlastním slabostem.

Měň druhé tím, že k lepšímu změníš sebe. Výsledek Tvých snah bude pak trvalý

Nikdy Tě nepochopí ten, koho nepochopíš Ty.

Před tím, jaký opravdu jsi, se nikdy a nikde neschováš.

Tak jako přítomnost dámy na šachovnici představuje pro krále bezpečí, tak v životě je žena pro muže největší ochranou, aby z cesty lásky a soucítění s druhými nikdy úplně nesešel.

Denně najdi kopec pohlazení pro duši, ale jiným je neber, to se nesluší.